<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="ta">
	<id>https://wiki1.tamilar.wiki/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D</id>
	<title>குராசான் - திருத்த வரலாறு</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki1.tamilar.wiki/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki1.tamilar.wiki/w/index.php?title=%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-04T13:53:18Z</updated>
	<subtitle>விக்கியில் இப்பக்கத்துக்கான திருத்த வரலாறு</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki1.tamilar.wiki/w/index.php?title=%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D&amp;diff=333935&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;AswnBot: தானியங்கி: தானியக்கமாய் உரை மாற்றம் (deprecated and invalid parameter dead-url=dead changed to url-status=dead)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki1.tamilar.wiki/w/index.php?title=%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B0%E0%AE%BE%E0%AE%9A%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AF%8D&amp;diff=333935&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-10-15T00:25:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;தானியங்கி: தானியக்கமாய் உரை மாற்றம் (deprecated and invalid parameter dead-url=dead changed to url-status=dead)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;புதிய பக்கம்&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[படிமம்:Ancient Khorasan highlighted.jpg|thumb|300px|கலீபாக்கள் காலத்தைய நிலப்பகுதிகளின் பெயர்கள் 750 C E.]] &lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;குராசான்&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ({{lang-fa|خراسان بزرگ, or خراسان کهن}} {{audio|Khorasan pronounce.ogg|listen}} {{lang-en|Khurasan}}) என்பது [[பாரசீகம்|பாரசீக]] நாட்டின் வடகிழக்கில் உள்ள ஒரு வரலாற்றுப் பகுதி. தற்காலத்தில் &amp;#039;&amp;#039;பெரிய&amp;#039;&amp;#039; என்ற அடைமொழி இந்த வரலாற்றுப் பகுதியை பண்டைய குராசானின் மேற்குப் பகுதியாக இருந்த இன்றைய [[ஈரான்|ஈரானில்]] உள்ள குராசான் மாகாணத்திலிருந்து வேறுபடுத்தி அறிய உதவுகின்றது.&amp;lt;ref&amp;gt;Dabeersiaghi, Commentary on Safarnâma-e Nâsir Khusraw, 6th Ed. Tehran, Zavvâr: 1375 (Solar Hijri Calendar) 235–236&amp;lt;/ref&amp;gt; பண்டைய இஸ்லாமிய காலத்தில் [[நடு ஆசியா]]வையும் [[ஆப்கானிஸ்தான்|ஆப்கானிஸ்தானையும்]] உள்ளடக்கிய ஓர் அகண்ட நிலப்பரப்பாக இருந்தது. தொடக்க இஸ்லாமிய காலத்தில் மேற்கு பாரசீகத்தின் கிழக்குப் பகுதியிலிருந்த எல்லா இடங்களையும் குராசான் என்று அழைத்தனர். அப்பகுதி [[சிந்து சமவெளி]] வரை ஒரு தெளிவற்ற முறையில் பரவியிருந்தது.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EI&amp;quot;&amp;gt;{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=cJQ3AAAAIAAJ&amp;amp;printsec=frontcover#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false |title=&amp;quot;Khurasan&amp;quot;, The Encyclopaedia of Islam, page 55. |publisher=Brill |date=|accessdate=2010-10-22}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
குராசான் அதன் சரியான பொருளில் இப்போதைய ஆப்கானிஸ்தானிலுள்ள [[ஹெறாத் நகரம்|ஹெராத்]], பால்க், இப்போதைய வடகிழக்கு ஈரானில் உள்ள மஷ்ஷாத், நிஷப்பூர்,  இப்போதைய தெற்கு [[துர்க்மெனிஸ்தான்|துர்க்மெனிஸ்தானில்]] உள்ள மெர்வ் மற்றும் நிஸா, இப்போதைய [[உஸ்பெகிஸ்தான்|உஸ்பெகிஸ்தானில்]] உள்ள [[புகாரா]], [[சமர்கந்து]] முதலிய நகரங்களை உள்ளடக்கிய நிலப்பரப்பாக இருந்தது. சில காலங்களில் [[இந்திய துணைக்கண்டம்]] வரை நீண்டு திரான்சோக்சியானாவின், சொக்தியானா, [[சிச்தான் மற்றும் பலுசிஸ்த்தான் மாகாணம்|சிச்தான்]] பகுதிகளையும் உள்ளடக்கிதாக இருந்தது என்று நம்புகின்றனர். [[அராபியர்]]கள் தெற்கு [[இந்துகுஷ்]]ஷிற்கு வந்து சுன்பில்களைத் தோற்கடித்த போது இந்தப் பகுதியை அல் ஹிந்த் என அழைத்துள்ளனர். &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14 முதல் 16 ஆம் நூற்றாண்டு வரையான காலப்பகுதியில் இந்துகுஷ் மலைத்தொடரின் தெற்குப் பகுதி (ஸமிந்தவார், [[பலூசிஸ்தான் (பாகிஸ்தான்)|பலுச்சிஸ்தான்]], காபூலிஸ்தான்) குராசானுக்கும் [[இந்தியா|இந்துஸ்தானத்திற்கும்]] எல்லையாக இருந்துள்ளது.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Baburnama&amp;quot;&amp;gt;{{Cite web |url=http://persian.packhum.org/persian//pf?file=03501051&amp;amp;ct=91 |title=Events Of The Year 910 (p.4) |author=Zahir ud-Din Mohammad Babur |work=[[Baburnama|Memoirs of Babur]] |others=Translated by John Leyden, Esq., M.D. and William Erskine, Esq. |publisher=[[Packard Humanities Institute]] |year=1921 |accessdate=2010-08-22 |authorlink=Babur |archive-date=2012-11-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121114042117/http://persian.packhum.org/persian//pf?file=03501051&amp;amp;ct=91 |url-status=dead }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
இஸ்லாமிய காலத்தில் பாரசீக [[ஈராக்]]கும் குராசானும் முக்கிய மாகாணங்களாக இருந்துள்ளன. இந்த இரண்டு மாகாணங்களுக்கான எல்லையாக குர்கான் தாம்கான் கூமிஸ் நகரங்களைச் சுற்றியுள்ள பகுதிகள் இருந்துள்ளன. குறிப்பாக கஸ்நாவித், ஸெல்ஜுக், தைமுரிட் பரம்பரையினர் தங்கள் அரசுகளை ஈராக்கிய குராசானியப் பகுதிகளாகப் பிரித்துக்கொண்டனர். &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== பெயர் ==&lt;br /&gt;
குராசான் என்ற பெயர் நடுப் பாரசீகச் சொற்களான குவார், ஆஸான் என்றவற்றின் சேர்க்கையில் உருவானது. குவார் என்பது [[பரிதி]] என்ற பொருளையும் ஆஸான் என்பது வருதல் அல்லது வரவிருத்தல் என்ற பொருளையும் குறிக்கும். எனவே குராசான் என்பது பரிதி எழும் நிலம் எனப் பொருள்படும்.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hum&amp;quot;&amp;gt;[http://www.ilssw.com/pages.php?id=10&amp;amp;cat=art Humbach, Helmut, and Djelani Davari, &amp;quot;Nāmé Xorāsān&amp;quot;] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110102132819/http://ilssw.com/pages.php?id=10&amp;amp;cat=art |date=2011-01-02 }}, Johannes Gutenberg-Universität Mainz; Persian translation by Djelani Davari, published in Iranian Languages Studies Website&amp;lt;/ref&amp;gt; இதே பெயர்மூலம் குவாரிஸ்ம் பகுதிக்கும் வழங்கப்படுகின்றது. கிழக்கு நிலம் எனப்பொருள்படும் பாரசீகச் சொல்லான காவர் ஸமீன் இதற்கு இணையாகப் பயன்படுத்தப்படுகின்றது.&amp;lt;ref name=&amp;quot;deh&amp;quot;&amp;gt;[http://www.loghatnaameh.com/dehkhodaworddetail-cbe368c6fbcf43b68107af29bc35fb45-fa.html DehKhoda, &amp;quot;Lughat Nameh DehKhoda&amp;quot;], Online version&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== பண்பாடு ==&lt;br /&gt;
பண்டைய பெரிய ஈரானில் இருந்த பிற பகுதிகளை விடக் குராசான் பண்பாட்டுச் சிறப்புமிக்கது. புதிய பாரசீக இலக்கியமொழி&amp;lt;ref&amp;gt;Frye, R.N., &amp;quot;Dari&amp;quot;, The Encyclopaedia of Islam, CD edition&amp;lt;/ref&amp;gt; குராசானிலும் திரான்சோக்சியானாவிலும் தோன்றி பார்த்தியமொழியை அகற்றியது.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.iranicaonline.org/articles/dari Lazard, G., &amp;quot;Dari&amp;quot;, Encyclopaedia Iranica]&amp;lt;/ref&amp;gt; பாரசீகக் கவிஞர்களான ருதாகி, ஷகீத் பல்கி, அபுல் அப்பாஸ் மர்வாஸி, அபூ ஹஃபாஸ் சுக்தி குராசானைச் சேர்ந்தவர்கள். &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
பெருங்கேடு விளைவித்த 13 ஆம் நூற்றாண்டில் நிகழ்ந்த [[மங்கோலியப் படையெடுப்புகளும் வென்ற நாடுகளும்|மங்கோலியப் படையெடுப்பு]] வரை குராசான் பாரசீகத்தின் பண்பாட்டுத் தலைநகராக இருந்தது.&amp;lt;ref&amp;gt;Lorentz, J. Historical Dictionary of Iran. 1995 {{ISBN|0-8108-2994-0}}&amp;lt;/ref&amp;gt; [[கணிதம்]], [[வானவியல்]], [[மருத்துவம்]], [[இயற்பியல்]], [[புவியியல்]], [[நிலவியல்]] போன்ற பல துறைகளில் பங்களித்த பல அறிஞர்களை குராசான் உருவாக்கியது. குறிப்பிடத்தக்க அறிஞர்களுள் அவிசென்னா, அல் ஃபராபி, அல் பிரூனி, [[உமர் கய்யாம்]], அல் குவாரிசுமி போன்றோர் அடங்குவர்&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== மக்கள் வகைப்பாடு ==&lt;br /&gt;
பார்த்திய மக்கள் இப்பகுதியில் வாழ்ந்த முதல் இனக்குழுவினராகக் கருதப்படுகின்றனர். வெளிநாட்டு படையெடுப்பாளர்களுடன் ஏற்பட்ட கலப்பால் அவர்களின் விகித எண்ணிக்கை வெகுவாகக் குறைந்ததது.&amp;lt;ref name=&amp;quot;iranica&amp;quot;&amp;gt;[http://www.iranicaonline.org/articles/khorasan-1-ethnic-groups &amp;#039;&amp;#039;&amp;quot;Khorasan i. Ethnic Groups,&amp;quot;&amp;#039; Pierre Oberling, Encyclopaedia Iranica]&amp;lt;/ref&amp;gt;  ஏழாம் நூற்றாண்டில் மேற்கில் இருந்து வந்த [[அராபியர்]]களும் இடைக்காலத்தில் வடக்கில் இருந்து வந்த [[துருக்கி|துருக்கியர்களும்]] இப்பகுதியில் குடியேறினர். 13 ஆம் நூற்றாண்டில் பாரசீக நாட்டைக் [[செங்கிஸ் கான்]] கைப்பற்றியது முதல் பல [[மங்கோலியா|மங்கோலியர்]]களும் குராசானில் குடியேறினர்.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== சான்றுகள் ==&lt;br /&gt;
{{reflist}}&lt;br /&gt;
{{ஆப்கானிஸ்தான் தலைப்புகள்}}&lt;br /&gt;
[[பகுப்பு:ஈரான்]]&lt;br /&gt;
[[பகுப்பு:ஆசிய மாதக் கட்டுரைகள் நவம்பர் 2015]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;AswnBot</name></author>
	</entry>
</feed>